4. Spory v řízení sportu

Spory v řízení sportu nezabránily úspěchům české atletiky.

(OD ZAČÁTKU 20. STOL. DO 1. SVĚTOVÉ VÁLKY)

Výbor ČAAU řešil složité otázky řízení mnoha sportů, zájmy klubů i jednotlivců. Klidnou hladinu rozčeřily vzájemné spory: mezi Spartou a Slávií o moc v ČAAU, mezi lehkou a těžkou atletikou, ze kterých vyšel vzdorosvaz, politické boje mezi Čechy a Němci. Až v roce 1911 se hladina bojů uklidnila, ale čas pro klidnou práci nebyl, brzy vypukla válka. První světové rekordy, první vítězství na OH pro Františka Jandu, I. mistrovství koruny České v roce 1907. První atletické závody žen 1913 v Brně. První start českého závodníka v hale USA 1914. Atletika v legiích na Sibiři.

Schůze v hospodě…

Do čela nově ustavené ČAAU byl zvolen člen mezinárodního olympijského výboru Jiří Guth - Jarkovský, který na valné hromadě zastupoval AC Spartu, místopředsedou se stal činovník mnoha sportů Josef Rössler-Ořovský, zastupující lyžaře. Ustavující schůze se konala v restauraci „U Choděrů“, který stál v místech dnešního domu Národní č. 28 vedle obchodního domu. Schůze ČAAU se konaly v hostincích, jak bývalo u nás až do poloviny 20. století obvyklé, nejčastěji u Pinkasů, u Brejšků ve Spálené, u Bubeníčků, v restauraci Louvre na Národní.

… někdy ukončila až policie

Účastnit se schůzí bylo pro každého náročné, každý hájil své zájmy, zájmy klubu nebo svého sportu. Jednou schůze začala ve 20:30 hodin a skončila až v 1:30 hodin. Někdy zase nastala při jednání taková vřava, že přišla policie a schůzi ukončila.

Rivalita Sparty a Slavie i v atletice

Vedle AC Sparty vyrostl nový silný klub SK Slavia a nastal boj obou klubů o to, kdo bude mít v ČAAU převahu. Slavia využila sporu o regulérnost závodů v Pardubicích a vystoupila z ČAAU, pak se tam však za čas vrátila a oba kluby se trumfovaly při pořádání závodu Praha-Brandýs, který se díky tomu v roce 1906 konal dvakrát.
Do sporu zamotala Sparta neúmyslně národnostní problém, neboť v červnu 1910 uzavřela dohodu s rakouským svazem, aby posílila svou pozici. Tím ale proti sobě obrátila veřejnost a tisk a musela smlouvu s Vídní zrušit.

Osamostantění atletiky

Spor funkcionářů uvnitř ČAAU, kteří byli z lehké a těžké atletiky se vyhrotil tak, že v roce 1908 vznikl „vzdorosvaz“ ČAS, který později z ČAAU vystoupil. Od roku 1911 zůstala v ČAAU ze sportů jen lehká atletika.

Desetinásobným mistrem republiky v jednom roce

V této době bylo obvyklé , že konal-li některý klub závody, mohl si sám vypsat závod v některé disciplině o titul „mistra Čech“ nebo „mistra Moravy“. Tak např. v roce 1903 na mezinárodní závodech Sparty v Praze vyhrál závod v hodu diskem o mistra Čech vynikající zápasník Gustav Frištenský. V roce 1901 se stal mistrem Moravy na závodech, které pořádal Hellas Brno. Konání takových závodů nikdo neovlivňoval, jen ČAAU vzala hlášení klubu na vědomí. Tak se stalo, že v roce 1906 bylo propůjčeno desíti závodům právo udělit titul mistra Čech nebo mistra Moravy.

První „jednotný“ šampionát

To vedlo ke vzniku 1. mistrovství zemí Koruny české, které se konalo 7. června 1907 na hřišti SK Slavia. Ze 14 titulů vyhráli po pěti Maďaři a říšští Němci a čtyři vyhráli Češi – 100 m Eisenberger, 200 m Hamáček, kouli Šustera, všichni Slavia a disk Sparťan Souček.

Na světovou úroveň díky vrhačům

Výkony našich závodníků se pomalu dostávaly na evropskou úroveň, zejména ve vrzích a hodech, kde vynikající výkony podával František Janda zvaný Suk. Člen AC Sparty Alois Svoboda startoval 3. 10. 1897 na závodech v Budapešti, kde vytvořil nejlepší evropský výkon 30,82 m. Brzy nato František Janda-Suk vybojoval na OH v Paříži 1900 druhé místo v hodu diskem a 16. 6. 1901 na mezinárodních závodech Sparty na dráze v Bubnech překonal výkonem 39,42 m světový rekord v hodu diskem.

Rekordman Vyskočil

Výborné (nejen) koulařské výkony podával také František Vyskočil z Plzně. V roce 1898 se stal mistrem Rakouska, o pět let později vyhrál výkonem 11,78 m závod o titul mistra Evropy v Praze. Na kontě měl také dva české tituly. Své výkony završil těsně před vypuknutím světové války, když 5. července 1914 utvořil kontinentální rekord 12,365 m. Zajímavý byl také jeho výkon ve vrhu koulí obouruč 21,35 m (pravou 11,82 a levou 9,53 m) a v roce 1903 vytvořil nejen český, ale i kontinentální rekord ve skoku dalekém z místa výkonem 311 cm.

Halová příprava v srdci Prahy

Začátkem 20. století se rozvíjela příprava závodníků v hale. 15. února 1900 se poprvé trénovalo v Meissnerově jízdárně v Panské ulici v Praze a později v Nostické jízdárně na Malé Straně. Okruh Meissnerovy jízdárny měřil 80 m a povrch byl hliněný.

Na dráze závodí ženy

V neděli 12. října 1913 se v Brně uskutečnily na stadionu Laudonka v Žabovřeskách při mezinárodních závodech první závody žen v atletice. Závody uspořádala SK Moravská Slavia a startující získala přesvědčovací akcí funkcionářů na dívčích brněnských školách. Na programu byl běh na 100 y a na 300 m. První vítězkou byla Marie Divíšková zvaná Puňa, které bylo tehdy 13 let a byla všestrannou sportovkyní. Vyhrála 100 y za 15,5 sek. Před Machovou, Procházkovou a Dopitovou.